Nejstarší horniny vystupující na povrch jsou karbonského a permského stáří. Mají obvykle červenou barvu a utvářejí Jestřebí hory i plochou zemědělskou krajinu v okolí. Z prvohor pocházejí i Javoří hory, vzniklé činností dávných sopek
Střední část chráněné krajinné oblasti tvoří usazeniny teplého křídového moře: pískovce a opuky. Mohutné vrstvy pískovce mají místy mocnost větší než sto metrů. Následnými pohyby zemských ker byly místy vyzdviženy a s působením eroze vznikly pozoruhodné stolové hory a nesouměrné hřbety – kuesty. Dlouhodobé zvětrávání pak v pískovcích vymodelovalo typické tvary zdejších skalních měst a ikonických útvarů. Ve zdejších usazených horninách lze nalézt zkameněliny mořských živočichů, nejčastější jsou nálezy schránek mořských mlžů a hlavonožců.
V usazených horninách Jestřebích hor se zachovaly fosílie jako stopy života v prvohorách. Krásnou ukázkou jsou prokřemenělá dřeva karbonských jehličnanů, kordaitů – araukarity na Kryštofových kamenech u Odolova. Pozůstatkem dávného života v prvohorních močálech je i černé uhlí. Ve slojích v Jestřebích horách a jejich okolí se těžilo více než 200 let. Najdou se v něm otisky kůry a listů stromových přesliček, kapradin a plavuní. V permských vrstvách Broumovské kotliny se místy objevují i tzv. jezerní vápence s fosíliemi skelnošupinatých ryb a obojživelníků, které jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea.
Autoři fotografií: Petr Kuna, Libor Jenka, Karolína Semeráková, Zuzana Růžičková
